20.4.2016 - Prodat auto je kvůli nepovedenému zákonu těžší. Převod obstarejte sami
Od roku 2015 platnou novelu zákona 56/2001 Sb. psal na ministerstvu dopravy podle všeho někdo, kdo má s reálnými postupy při prodeji aut minimální zkušenosti. Už měsíc je třeba pečlivě zvažovat, komu auto prodáte. Mnohdy je totiž následná administrativa neřešitelným problémem. Dostát zákonným povinnostem často neumožňují ani samotné úřady. Dle nového zákona se přepis vozu provádí najednou (bez možnosti takzvaného polopřevodu používaného do konce loňska) a může ho podle domluvy převést prodávající, nebo kupující nebo oba najednou. Pokud prodávající podstoupí riziko svěřit převod auta kupujícímu, je třeba ověřená plná moc. Odpovědnost za převod je ovšem na prodávajícím. „Za převod auta vždy ručí prodávající a na přihlášení je deset pracovních dní. A pokud to nesplní, hrozí pokuta až 50 tisíc korun,“ popisuje Jaromír Petr, vedoucí prodeje Autosalonu Kbely v Praze. Pokud tedy prodáváte ojetinu a zájemce o auto najdete, ještě není vyhráno. „Prodával jsem starší vůz, s novým majitelem jsem sepsal smlouvu, ve které je mimo jiné uvedeno, že si vůz na sebe přepíše. Novému majiteli jsem vydal doklady, plnou moc, ale 14 dnů po prodeji není vůz stále přepsán. Jenže on se stále jen vymlouvá,“ popisuje čtenář iDNES.cz. Možnost se nějak bránit v takovém případě neexistuje. „Podpisem kupní smlouvy přešlo na nového majitele vlastnické právo, nicméně v registru jsem uveden stále já. Na registrech vozidel mi žádnou radu, krom té zajít na policii, nedali a vlastně vůbec nevěděli, jak dále postupovat.“ Radu pro nešťastníka, který narazil na neseriózního kupce, bohužel nemá ani právník. „Má pouze dvě možnosti. První je donutit kupujícího k tomu, že dojde na registr. Druhou je oznámit policii, že byl spáchán přestupek tím, že registru nebyla oznámena změna vlastníka vozidla,“ říká Michal Dlabola, právník specializovaný na dopravní právo. Před tím ale varuje, tato druhá možnost je totiž dvousečná. Čtenář by se tím takto vlastně udal a hrozí mu pokuta až padesát tisíc korun. „Zákon je bohužel striktní a bez výjimky předepisuje společnou žádost dosavadního i nového vlastníka, přičemž tuto žádost musí podat buď oba společně osobně, nebo sice jen jeden z nich, avšak pak na žádosti musí být úředně ověřený podpis toho druhého, případně k tomu musí mít od toho druhého plnou moc opět s úředně ověřeným podpisem,“ opakuje zákonem předepsaný postup Dlabola. Ostražitý prodávající může trvat na tom, že auto kupujícímu nepředá, dokud nebude převedeno. To je ovšem v mnoha případech velmi časově i technicky náročný proces. Převod na nového majitele se totiž nově provádí jen na registru aut, kde je auto hlášeno (místně příslušný registr prodávajícího). Pokud je prodávající z Pardubic a kupující ze Strakonic, musí se na úřad v Pardubicích. Před převodem je ovšem třeba, aby mělo auto sjednané povinné ručení na kupujícího a doklad o provedené evidenční kontrole, kterou provádí STK. Nejbezpečnějším řešením pro prodávajícího je tedy převod obstarat osobně. Z pohledu kupujícího je tedy velmi pravděpodobné, že i když se na obchodu domluví a narazí na kvůli hrozící pokutě pochopitelně ostražitého prodávajícího, novým autem neodjede. Nepovedená novela navíc nehledí na realitu na českých registrech aut. Pokud nechcete stát od šesti ráno ve frontě na pořadový lístek, abyste se na řadu stejně dostali klidně po poledni, musíte se k návštěvě přihlásit on-line přes internet. V mnoha případech je ovšem kalendář termínů tak přeplněný, že desetidenní lhůtu nelze stihnout. Úřady tedy kupcům ojetiny často ani neumožní splnit zákonnou povinnost. Zdroj:http://auto.idnes.cz/prevod-vozu-chb-/auto_ojetiny.aspx?c=A150201_002724_auto_ojetiny_fdv

ZPĚT