27.12.2016 - Ani korunu navíc: deset tipů, jak si zlevnit pojištění auta
Logicky nikdo nechce platit příliš, proto přinášíme pár tipů, jak na pojištění ušetřit. Nejde o reklamní akce pojišťoven! 1.Každá pojišťovna měří jiným metrem Ač by se na první pohled mohlo zdát, že se povinné ručení zlevnit nedá, určitý prostor tu je. Přestože je výše pojistného daná obvykle především objemem motoru vozidla, existují i další kritéria, podle kterých jednotlivé pojišťovny řidiče posuzují. Jde o takzvanou segmentaci. Obecně platí, že nejdražší pojištění mají mladí řidiči a ti, co bydlí ve velkých městech. Přesto je možné i pro takového řidiče najít pojišťovnu, která nabídne pojištění levnější. Chce to jen trochu času. Postačí prohledat internet a zadat parametry vozidla a údaje o majiteli a pak nabídky porovnat. Každá pojišťovna totiž nahlíží na segmentaci trochu jinak, takže tady se porovnání opravdu vyplatí. Výhodné může být také nechat si spočítat pojištění u velkého zprostředkovatele, který může i u samotné pojišťovny znevýhodněnému řidiči nabídnout levnější povinné ručení. Je to díky velkému počtu sjednaných smluv zprostředkovatele a tím pádem i výhodnějším podmínkám, než dosáhnete jako jednotlivec u konkrétní pojišťovny. Příklad: Mladý řidič si pořídil svoje první auto, starší Ford Focus 2,0. Přestože již měl za sebou pár let řízení bez nehod, nemohl počítat s žádným bonusem, jezdil totiž se služebním autem či auty příbuzných. A protože si pořídil auto s vyšším objemem, nebylo mu ještě 30 let a bydlel v Praze, nad výší pojistného ručení, které mu nabídla první pojišťovna, se mu protočily panenky. Zkusil tedy většího zprostředkovatele a byl mile překvapený, že nakonec platí skoro polovinu původně nabídnuté ceny, ušetřil tak dva tisíce korun za rok. Po roce získal svůj první bonus, bohužel mu jeho výši „požralo“ celkové zdražení, ale i tak je spokojený, že nemusí platit víc. Začínající řidiči mohou ještě zvolit takovou pojišťovnu, u které si bonus „předplatí“. Pojišťovna nabídne nižší pojistné hned, a pokud za určitý čas majitel vozu nezpůsobí nehodu, platí stále stejnou částku. Kdyby však z vlastní viny boural, musel by pojišťovně dříve přiznaný bonus vrátit. 2.Sleva jen na omezenou dobu Dejte si pozor při podpisu smlouvy. Někteří zprostředkovatelé nabízejí slevu jen na omezenou dobu, většinou na rok. Abyste se po roce nedivili, je dobré se předem připravit a nechat si pojištění ještě před uplynutím výročí spočítat znovu. A to ze dvou důvodů: jednak pravděpodobně dosáhnete na vyšší bonus - měla by vám splátka klesnout, a také proto že může vypršet původní sleva. Platí i pro havarijní pojištění. Příklad: Majitelka šestileté Škody Fabie se rozhodla pro úpravu pojištění (povinného ručení i havarijního) u své pojišťovny, chtěla nově nabízený produkt. Ozval se jí zprostředkovatel, který měl s její pojišťovnou smlouvu, že jí nabídne 40procentní slevu. Po přepočítání skutečně zaplatila místo původních více než čtyř tisíc necelé tři tisíce. Po roce jí však sleva vypršela a pojišťovna jí předepsala pojištění ještě vyšší, než měla původně. Majitelka vozu stihla před uplynutím výpovědní lhůty „utéct“ k jiné pojišťovně a tentokrát již bez zprostředkovatele uzavřela novou smlouvu přímo s pojišťovnou na cenu 2 800 korun za rok. 3.Doplněk k povinnému ručení Někdy se může vyplatit vybrat i dražší povinné ručení, ale zato i s větším rozsahem připojištění a ušetřit tak za havarijní pojistku. Aby si pojišťovny udržely své klienty, nabízejí i k povinnému ručení doplňková pojištění, která většinou obsahuje pouze havarijní pojištění. Například odtah či proplacení škody při střetu se zvěří, nebo úrazové pojištění pro řidiče i spolujezdce, krádež vozu nebo asistenční služby. Vyplatí se zejména majitelům starších aut, kde už nemá havarijní pojištění smysl. Příklad: Majitelka starší fabie má kamaráda automechanika, s drobnými šrámy na autě jí pomůže, kompletní havarijní pojištění se jí nevyplatí. Má však strach, kdyby jí auto někdo ukradl, na nové nemá peníze a potřebuje se dopravovat do práce a děti vozit do školy. Zvolila tedy úspornou variantu a využila možnosti doplňkového pojištění na krádež vozidla k povinnému ručení. 4.Osobní jednání se vyplatí U havarijního pojištění se už vyplatí licitovat. Je to podobné, jako když kupujete nové auto. Zde většinou nefunguje pouhé porovnání na internetu, slevu získáte při osobní návštěvě. Většina pojišťoven je schopná pojistit jen to, co si přejete a při osobním jednání máte větší manipulační prostor, navíc také záleží na tom kterém pojišťovákovi. I on zvládne vyjednat individuální slevu a výhodnější podmínky, než obecná nabídka spočítaná anonymně přes internet. Tahle metoda je náročnější na čas, je třeba obejít víc pojišťoven, ale kdo chce ušetřit, měl by tomu čas věnovat. Příklad: Majitel nového vozu Mazda 3 za bezmála půl milionu korun pátral na internetu a našel nejvýhodnější pojištění za 12 tisíc korun na rok. Při převzetí auta v prodejně mu nabídl prodejce kompletní pojištění za necelých 9 tisíc. Takovou možnost na internetu nenašel a přitom bude mít pojištěné vše, co chtěl a navíc ještě na vyšší limity a s širší asistencí. Pojišťovák, který spolupracuje s autosalonem, získal od pojišťovny množstevní slevu. 5.Nechte si pojištění pravidelně přepočítávat Havarijní pojištění povinné není, ale může se vyplatit, obzvlášť méně zkušeným řidičům a u novějších aut. Tedy v případech, kdy cena náhradních dílů a servisních prací převyšuje vaše finanční možnosti. Cena havarijního pojištění vychází z ceny auta. Čím dražší auto, tím víc platíte. Je omyl se domnívat, že když máte vůz pojištěný na půl milionu, že vám pojišťovna při jeho krádeži či poškození vyplatí tuhle částku i po letech. Pojišťovna vezme aktuální hodnotu vozu a z této částky bude vycházet při plnění bez ohledu na to, kolik platíte. A že cena vozu každým rokem klesá, to ví každý. Takže se určitě vyplatí pojištění obnovovat, ideálně po dvou letech, později i po roce. Je to trochu otrava, je třeba na to myslet dopředu, ale jedině tak lze ušetřit. Musíte se postarat sami, pojišťovny vás na to neupozorní. Je to logické, přišly by o peníze. Zkrátka spoléhají na lenost či zapomnětlivost majitelů aut, kteří pak platí zbytečně drahou pojistku. Příklad: Majitel naftové Škody Octavia platil zpočátku havarijní pojištění 15,5 tisíce korun za rok. Po dvou letech si nechal vždy pojistku přepočítat a po šesti letech se dostal téměř na polovinu, platí 8,5 tisíce korun ročně. Pozor, ne u všech pojišťoven je možné přepočítávat pojistku donekonečna. Tak narazila majitelka Mazdy 2. Po deseti letech hodnota auta klesla pod 100 tisíc korun a pojišťovna již odmítla dále pojistku zlevnit. Zasekla se právě na těch 100 tisících. Po neúspěšném jednání přešla majitelka vozu s pojištěním jinam, kde neměli problém pojistit auto na 60 tisíc a pojištění adekvátně zlevnit. Na přechodu tak majitelka auta vydělala tisíc korun za rok. 6.Vyježděný bonus pro manželku Pořídili jste si další auto do rodiny, ale bonus má vyježděný jen jeden z manželů? Při uzavírání druhé pojistky zvolte takovou pojišťovnu, která umožní sdílení bonusů. Týká se jak povinného ručení, u některých pojišťoven i havarijního pojištění. Podmínkou je však, abyste byli manželé a auta byla ve společném jmění manželů. Pojišťovny už dnes nejsou tak benevolentní jako dříve, kdy bylo možné rozmnožit bonus na jakéhokoli člena rodiny, u některých však může tuhle možnost nahradit takzvaná obchodní sleva, kterou si pojišťovny upravují ve svých podmínkách. Příklad: Manželé si koupili druhé auto. První bylo napsané na muže, jezdil více než deset let bez nehod, měl tedy vyježděný maximální bonus. Druhé auto nechali napsat na ženu, jenže ta, i když se o řízení prvního vozu střídali, neměla oficiálně bonus žádný. Zprostředkovatel jim poradil, aby si vybrali pojišťovnu, která sdílení bonusu umožňuje a manželé tak na pojistném za druhé auto ušetřili polovinu ceny, konkrétně čtyři tisíce korun za rok, což určitě není zanedbatelná částka. 7.Pojištění jen na dovolenou Jestli máte starší auto, u kterého se již havarijní pojištění nevyplatí, a přesto byste chtěli mít klidnou dovolenou, můžete si havarijku pořídit třeba jen na část roku. Příklad: Majitel starší hondy jezdí každé léto autem na dovolenou do ciziny. Protože má strach, že by mu auto mohlo v zahraničí vypovědět službu a za případný odtah domů by se nedoplatil, vždy si v červnu uzavře to nejluxusnější havarijní pojištění s čtvrtletními splátkami. A má klid, po návratu z dovolené pojištění vypoví. 8.Potřebujete opravdu všechna připojištění? Ať už smlouvu o pojištění máte, či se rozhodujete sjednat novou, dobře si rozmyslete, jaká všechna připojištění opravdu chcete a také využijete. Pojišťovny nabízejí buď hotové balíčky, nebo možnost namíchat si pojištění vlastní. To může být výhodnější, protože neplatíte zbytečně za něco, co nevyužijete, případně jste schopni uhradit ze svého. Ušetřit se tak sice nedají tisíce, ale i pár stokorun se může hodit. A při čtení smlouvy a podmínek si také dejte pozor na to, abyste nenaletěli na zdánlivě výhodné pojištění, ale za cenu toho, že budete smět nechat opravit auto pouze v pojišťovnou určeném servisu. 9.Vyšší spoluúčast nemusí ve výsledku znamenat úsporu Dobře si rozmyslete výši spoluúčasti u havarijního pojištění. Vyšší zlevní splátku, ale někdy se můžete dostat do situace, kdy sice budete mít havarijní pojistku, ale opravy budete platit ze svého. Obecně se vyšší spoluúčast vyplatí u nových a dražších aut, tím pádem dražšími náhradními díly a nákladnějším servisem. Příklad: Když si majitel Fordu Fusion pojišťoval nové auto, zvolil 10procentní spoluúčast minimálně 10 tisíc korun. Na pojistce tak ušetřil pár stovek, jenže během prvních tří let měl tři drobnější nehody. Jednou šlo o přední nárazník, podruhé o zadní a potřetí odřel bok auta o plot. Každá oprava přesahovala jen malinko deset tisíc korun, takže musel převážnou část ceny zaplatit v servisu sám. Když začala s autem jezdit i jeho čerstvě dospělá dcera, tušil, že drobná zranění budou přibývat a raději smlouvu předělal a spoluúčast snížil. Tento poměr cena výkon se mu totiž hrubě nevyplatil – na pojistce ušetřil jednotky tisíc, ze svého přitom zaplatil desetitisíce. U některých pojišťoven je možné nastavit i spoluúčast nulovou. 10.Zbavte se pojistky před výročím Myslete při sjednávání na to, že bude třeba taky někdy tu povinné ručení ukončit. Pojišťovny moc nesleví, když zaplatíte celý rok dopředu. Takže plaťte klidně čtvrtletně. Trvalý příkaz to obstará za vás, takže na to myslet taky nemusíte. A když se chcete pojistky zbavit, přestaňte platit a nenechte se vynervovat dopisy od pojišťovny. Pak si akorát ohlídejte moment, kdy pojišťovna smlouvu vypoví a mějte už sjednanou k tomu datu novou, kde nabídnou lepší podmínky. Pak doplatíte zbytek, který pojišťovna vyčíslí po vypovězení smlouvy (nesmíte zapomenout, jinak hrozí placení penále a další komplikace!). Ovšem pozor, některé pojišťovny za výzvy k zaplacení vybírají speciální poplatek (třeba 50 korun). Smlouvejte A jeden bonus nakonec: Nespoléhejte na první výhodnou nabídku a porozhlédněte se i jinde. Podobně jako u jiných finančních produktů se dá v některých případech usmlouvat ještě větší sleva, když máte v kapse lepší nabídku jiné pojišťovny. Ta stávající totiž nechce o svého klienta přijít. Kdo má více vozidel, může využít takzvané flotilové pojištění u jedné pojišťovny. Dříve tuto výhodu využívali i zprostředkovatelé pro více majitelů, dnes se však dá využít pouze pro více vozidel jednoho majitele (zpravidla pět a víc), ať už je to fyzická osoba nebo firma. Zdroj: http://auto.idnes.cz/pojisteni-auta-015-/autoservis.aspx?c=A161109_094035_automoto_fdv

ZPĚT